Blackbeautiful | Hmmm..

Pocit absolutní beznaděje? ano i to znám... ve škole to bylo teď celkem ok v pohode.. ve čtvrtek se sborem taky.. dneska to bylo už horší.. ano dneska je ten den na kterej jsme se před měsícem ještě celkem dost těšili.. dva tydny zpátky, já už ne.. vim, že jsem stejně už beznadějně zakopaná pod zemí... je mi z toho všeho do pláče a nejradši bych se praštila.. Jo je mi smutno.. je mi na nic.. ze sebe asi nejvíc... díky historii na qip jsem si ještě víc uvědomila jaká jsem neuvěřitelná píča, že jsem si nechala proklouznout největší štěstí mezi prstama... jak já bych si ráda dala pár facek :( a co teď s tim? teď si muzu akorát rvát vlasy a vyčítat si jaká jsem pizda :( ...

zoufalost a myšlenky vraha... no spíš sebevraha by se hodilo... ano stejná nálada jako vloni.. řádně zoufalá.. nejsem nic a nikdy nebudu... ano přesně tak... asi jsem si to neuvědomovala teď celej tejden tak tvrdě, že jsem byla celkem v pohodě, ale je to tak... už nic neznamenám.. v listopadu/prosinci psal, že kdyby byl konec za půl roku toho lituje.. teď už toho litovat nebude.. ani bych se nedivila kdyby byl zase šťastnej (což si myslim, ze je i ted...) a měl jinou, lepší, nežárlivou slečnu... přeju mu to.. moc mu to přeju, protože vim, že si to zaslouží... člověk, který mi nejvíc ovlivnil život.. ano je to on.. je... bože.. ani nejde napsat co pro mě je.. ne proste to nejde.. ráda bych.. bohuzel.. jsem neschopna.. nejradsi bych si vse omlatila o hlavu... a nejspis si o me nekteri myslej, ze jsem padla na hlavu kdyz si po dvou tejdnech nemuzu furt zvyknout na to, ze uz nic neni a nebude :'( jak ja bych si prala vratit cas... nedelat takovy picoviny :( jo je pravda, ze z toho jsem poucena... ale stejne.. to, co se stalo za tech devet mesicu, to se už nikdy nestane.. a to me na tom taky dost silně mrzí...
Ano, dneska jsem mu poslala smsku k narozeninam.. chtela jsem bejt prvni, kdo mu popreje.. ani nevim jestli to tak bylo nebo ne... jemu na tom asi stejne nesejde... proste neexistuju... ja bohuzel neumim mazat krásný chvíle, zamilovanost neumim jentak zničit ... misto toho bych znicila nejradsi sebe.. doslova.. do písmene.. jsem nic.. jak jinak..
přála bych si zpátky vrátit ty chvíle z léta, kdy nám bylo nádherně.. ze září, kdy to všecko vypadalo tak slibně a nádherně.. moje narozeniny.. udělat to nějak aby i ty tvoje byly podobné těm mým.. dát ti dárek, pusu... aby se stalo to, o čem jsme se bavili... být spolu navždy.. ty u mě budeš.. ještě hodně dlouho.. bohuzel na tohle se jentak nezapomíná... hold neumim mazat myšlenky a city.. někdo to umí.. tomu to závidim.. a to dost... aspoň se pak netrápí.. nechci z tebe delat buh vi jakyho necitu.. to rozhodně nejsi... jen prostě jsem z toho všeho furt na větvi :( jsem blázen.. nechci tu bejt... musim :'(
A vám šťastně zamilovanym radim. nežárlete a nechovejte se jako paranoidní osobnost.. tim si všecko poserete ...vim, co řikám.. :'(