Blackbeautiful | Kamenčák 2008

Tak jsem se vrátila zpátky z výletu... Doufám, že jste rádi, protože já nejsem... Chci zpátky.. a to dost... do města, které mi totálně učarovalo... za maximálně skvělýma človíčkama... Na "přemýšlející" molo... Do super hospody u pavouka (děkuji Mamutku=) ). Prostě chci zpátky do Chomutova...

Délka pobytu činí šest dní. Za těhle šest dní jsem poznala dost nových lidí, kteří se mi dosti páčí - ale to vy víte experti moji =)) . Získala jsem nový, doopravdický domov. Chomutov se stal mou srdcovou záležitostí (ano vím, že se "opičím" Luciášku muj drahý). Popsat náladu celého pobytu je v celku těžké, ale můžeme to přirovnat k sinusoidě... Jednou nahoře, pak zase dole... Hlavní je, že se nám nikomu nechtělo domu. Tedy aspoň nám posledním čtyřem člobrdům. A teď už k popisu několika dnů... Není těžké vzpomínat, protože mě vzpomínky hřejí u srdíčka. A také doufám, že se uskuteční takovýto úžasný výlet... Upozorňuji, že fotky budou.. časem.. na rajčeti, a některé i tady...

Den první, příjezd, 7.7.2008:

Nemohla jsem dospat rána, takže jsem vstávala trochec dříve než obvykle, ale nevadilo. Sraz na nádraží byl v osm hodin. Luciášek byl celý nabitý energií, až sem z něj měla nervy... Nebo je měl on ze mě?? Těžko posoudit... Každopádně cesta vlakem proběhla v pohodě. V Duchcově k nám přistoupila Káťa. V Mostě se konal přestup. Vše se v pohodě stihlo =)) Výstup na stanici Chomutov - město. Stojíme, čekáme na Mamuta a Terku. Do té doby jsem je neznala... ale jsem neskutečně ráda za to seznámení. Šlo se do kempu. Ubytovat se a tak nějak postavit stan. První jsme postavily (já a Kačí) ten náš. Poté jsme pomáhaly klukum... Vzhledem k tomu, že stan byl půjčený, tak nikdo nevěděl jak ho postavit. Díky bohu nedaleko od nás, měla nějaká rodinka velmi podobný stan tomu našemu. Takže se milí zlatí hoši šli optat. Nakonec jsme tedy stan postavili. Teda my s Kačí jsme ho dostavily =D Luciášátko šel totiž pro první nové človíčky, a těmi byly Simča a Ája. Kačí se Simčou se znaly z MK. Já se seznámila =D Postavil se Áji stan a šlo se opět pro další človíčky =) Tentokrát už s námi byli ještě dva klucí. Hop a jeho kámoš. Došli jsme na busový nádraží kam měla přijet Simí s Kubou. Chvílu jsme čekali... ale dočkali jsme se =)) Šlo se do nejbližšího krámu - Lidlu, kde náš milovaný Luciášek chytil záchvat (nedivim se, taky bych chytla). Takže jsme pobavili nakupující, nasrali pokladní a šlo se do kempu. Tam jsme se všichni ubytovali. Přijela teda ještě Maiký s přítelem, ti na nás čekali už v kempu... Po probrání se, jsme šli na nákup do Kauflandu xD tentokrát se nikdo nehádal. Já skvěle pokecala... a povedlo se nám odcizit nákupní koš xD jop, jeli jsme s tim nákupnim vozíkem až do kempu =D kde se šlo dírou v plotě do kempu... Ale byla sranda.. na akci košík se jentak nezapomene =)) Jak tak sleduji ve svých poznámkách, tak jsem je všecky zapisovala na molu...úžasný místečko.. achich ouvej.. JÁ CHCI ZPĚT!!! Ještě ten den večer nás poctili svou návštěvou chomutovští... tedy Mamut, Terka, Káča, Ondra(po celý pobyt oslovován Netáhlo, ale po zjištění, že je to přijmení se nám tak nechtělo ho oslovovat xD ). Vzhledem k tomu, že chlapci a slečna nemohli dovnitř a my ven, tak jsme seděli u brány a Luciš nám četl svou tvorbu. "Málo" zažraná jsem byla =)) Jeden z prvních nezapomenutelných chvil a pocitů a okamžiků a všeho možného i nemožného... Poté jsme se odebrali na druhou stranu kempu, kam mohli chlapci vlézt . Takže jsme si pěkně povídali na druhé straně kempu. Co se dělo u stanů netuším... Pak se šlo ke stanum a chlapci tak kolem druhé, třetí šli dom a my spinkat.. Nechtělo se mi vůbec... doopravdy vůbec =( ty víš, viď xD jo a ještě sem měla šok, že mi zmizel spacák... spala na něm kačenka :)

Den druhý, 8.7.2008:

Ranní budíček nebyl dvakrát příjemný, ale nedalo se nic dělat a já tedy vylezla ze stanu... celá zválená, rozcuchaná.. neřešila bych radši =D Dnešní den byl spojován s výletem do lesoparku...Myslím, že nikdo jentak nezapomene na mávající, rozzářenou Simču na kočičku. a na otázku jak dlouho nebyla v zoo, zazněla odpověď , že asi tak nějak 10-12 let =) takže jsme se tuplem nedivili... největší úspěch sklidily opice. tedy malé opičátko.. prostě uplně miniaturní mimíííííí achich ach... Také jsme se projeli vláčkem do "safari"... popravdě jako lehce to zaujalo.. ale skoro vůbec... takže škoda a zbytečný vyhození korunek, ale nevadilo mi to.. nějaké fotky vytvořeny, ale špatná kvalita... Poté jsme se rozdělili. Já, Simča a Káťa jsme si šly projít lesopark, ostatní odešli někam ví bůh kam. S holkama jsme šly pak ještě do města pro pití a jídlo a poté až do kempu, kde již byli ostatní... Někteří lidé šli pro jídlo do města, ale jiní ostali v kempu. Ája, Káťa a Maiký se šly koupat do jezera, voda byla ledová dle mého názoru. Když všici prišli, nějací chlapci vedle začali vyhrávat Fixu a Zvířata, takže jsme si krásně zaječeli a tak nějak zablbli. Já chytla z něčeho nehoráznej záchvat smíchu až sem spadla z lavičky xD takže mě klasicky bolela záda xD neřešim xD Také jsme si zahráli frisbee... teda bez frisbee xD no to byste museli vidět.. mam dvě videa, ale nevim jak a kam je dát.. Každopádně si představte partu lidí jak si hází s neviditelným frisbee xD. Po nějaké době lidé tak nějak po různu odpadali a mně se opět nechtělo jít spát. Tak jsme se sebraly s Míšou a šly se projít po kempu. Narazily jsme na tři človíčky, co nás vzali k nim k ohni. Seznámili jsme se s jejich kamarády. jednoho jsem znala, mluvil na mě na molu když vyšel z vody xD sympatickej chlapec... Takže jsme si ještě asi do čtyř povídali u ohně. Pak začalo pršet a já si šla lehnout =))

Den třetí, 9.7.2008:

Ránní probuzení tentokrát bez extra velkých problémů. Vzhledem k tomu, že Kačí ještě spala, tak jsem šla sama provést ranní hygienu a udělat ze sebe člověka.. aby se neřeklo xD Pak se šlo pro snídani a Kamču do města. Snídaně před obchodem mi chtě-nechtě přitáhla vzpomínku na BZ fest jak jsme ránko snídali před Plusem xD ale co, život výletníků =)) Cestou zpět jsme šli jakousi romskou čtvrtí... za nami se rozběhli dva, tři chlapci... my podělaní strachy, že běžej na nás.. naštěstí to na nás nebylo xD v kempu byli noví lidé, u kterých si nepamatuju jména... nějaké dvě slečny.. neznám prostě xD Vzhledem k tomu, že Kačí odjela, tak jsem si šla lehnout.. jako zázrakem jsem usnula =)) jakási slečna tam totiž hrála na kytaru a zpívala (měla moc hezkej hlas), takže jsem si vzpomněla na dětství a usnula... Když jsem se probudila měla jsem šok, páč nikdo nebyl u stanů... tak jsem si šla sednout na molo, kde byla Simí s Kubíkem. Po chvilce přišel i Luky, který šel doprovodit Simču na vlak. Simí s Kamčou se rozhodly, že půjdou na šlapadlo. Já, Luciš a Kuba jsme ostali u stanu a hráli takovou tu hru "země, město, jméno, zvíře věc..." znáte ne?, na vybrané písmenko se musí napsat od každé věci jedno slovíčko... No, kdo asi tak vyhrál.. co myslíte? Hm, jestli si myslíte Luciáška, tak jste vyhráli.. já byla druhá =D Kubík třetí... Na večer jsme dostali pozvání do místní hospůdky, která mi teda taky neskutečně učarovala. Tentokrát tam nebyl Káča, páč frčel na MoR. Trošku závist. V hospodě vznikla nejlepší fotka celého pobytu xD fotka s cigárama a v pozadí s Hopem xD Lucíš mi ji závidí, muhehe *ďábelský obličejík*. Cesta zpět do kempu proběhla víceméně v lepší náladě a rozpoložení než cesta do hospy, takže to bylo v celku v pohodě a já byla víceméně klidnější. Spinkat se šlo brzy. Teda aspoň já šla brzy spinkat. Ostatní seděli s němcema u ohně a Luciš si povídal... vzhledem k tomu, že nesnášim němčinu a nesnášim, když někomu vubec nerozumim (to je ta negativní cosi Lucíšku). tak jsem prostě šla spinkat. Jo a to už jsme měli ze dvou stanů jeden xD roflík xD no nekomentovala bych to xD

Den čtvrtý, 10.7.2008:

Probuzení normální. Nebyl tu den, kdy by nepršelo.. aspoň myslim, že fakt snad denně aspoň lehce káplo.. o ničom tohleto.. ale co.. nejsme z cukru xD Lucišek přinesl snídani. bohužel mi začalo být lehce na nic, tak jsem teda si nakonec dala suchej rohlik.. ale po hodně velkym přemlouvání... Ale dala jsem to. Dnešní den měl býti ve znamení cesty do Teplic a Mostu. Nakonec se jelo jen do Teplic. Celou dobu jsem měla pocit, že někoho potkáme. Ale nepředbíhejme. Po cestě do Teplic se pražáci velmi divili a měli očka na vrch hlavy z toho co vidí a z vyprávění o uhelných prázdninách či o oranžových světlech když byla inverze =) Jop to oni v Prahé nemaaj... V Teplicích jsme šli přes zámecké náměstí až do zámecké zahrady.. na opičky a prolejzačky(tam se dětičky mé vyřádily snad nejvíce a šla na nich poznat lehká spokojenost, až tedy na to, že měli hlad jaxvin)... Čekali jsme na Lucíška... byli jsme hodní.. Taky jsme se koukli na Letnou.. aby viděli Tce lehce z výšky.. na vodárnu anebo doubravku to bylo moc daleko.. tak třeba někdy jindy se to poštěstí... i když o moc nic nepřišli tedy.. nu nevadí... Nejvíc dokonalost byla když jsme přijeli do Tpc tak jsme s Lucíšem hodili utrápený obličejík a už jsme se modlili ať vypadneme xD pražákum chutnali lázeňské oplatky.. no a když jsme šli na ptačáky, potkali jsme, koho jsme potkat nechtěli.. a na komu jsem se očima zaryla do očí.. ach.. nemá mě nesnášet když mě ůbec nezná... checht.. no comment... Dětičky mé to v Tpc asic moc nebavilo.. teda bez tatínka je to asic vubec nebavilo. páč se po něm stále a pořád shánely. Nakonec tedy přišel. Potkal také toho někoho, co my =)) nu, šlo se na "naše" místo a pak nakoupit do prioru... a pak už se šupajdilo směrem na nádraží a do chomutova... ve vlaku jsme si sedli do kupecka k nejake slecne. kuřáci (všici až na mě) si zakouřili... úžasně se tam dejchalo.. ještě hůř než předchozí den v hospodě... ale nevadí.. přežila jsem xD po cestě jsme se dozvěděli, že v Chomutově je Letadlo... což je Luciškovo bývalá slečna, ale je tomu už několik let.. takže prej pohoda xD dali jsme si věci do kempu a šlo se do jakési čajovny, kterou jsme vůbec nemohli najít, takže jsme začali hlasovat.. ehm.. návrh o návrhu, že půjdeme tudy.. dva pro, dvě proti =D a pokračovalo to dále a dále xD... po cestě jsme ale potkali roztavenej koš na odpadky, který se nám nepovedl vyfotit... u čajky jsme si povídali.. ale nebylo mi tam příjemně... pak jsem šla s Lucim pro jídlo.. a pak do kempu.. povídali jsme si.. všecko okey... Slečna šla s náma do kempu, takže bylo vtipno... s Kubíčkem se totál zlískali... no a vzhledem k tomu, že tam byl Mamutek, tak si s Kubou promluvil.. no xD prostě mu dal ránu... na probrání... eh... no neřešila bych to radši xD tentokrát šel Mamutek domu nějako brzy, takže i my ostatní šli brzy do hajan. Začali jsme si povídat... nakonec to dopadlo tak, že jsem spala se Simí s Lucíšem ve stanu... jakože v tý jejich "kuchyňce" hiihih

Den pátý, 11.7.2008:

aneb den krizový.. nebyly koruny, cigára, pití... takže protivnost nejvíc... až sem málem Luciše flákla flaškou do hlavy.. chvilema svítilo slunko, chvílema slejvák jak krása a bouřka k tomu...no prostě dokonalost... takže celkově debilní den...dopoledne jsme se byli podívat ve městě.. snídaně a procházka... pokračovalo se v povídání z předešlé noci, nedokončilo se...Lucíš se domlouval s nějakým klukem, kterého jsme potkali..teda čekali u chomutovského gymplu... šli jsme do kempu. sedli si, já a simí na lavičku, kluci na houpačky... pak začalo pršet, já se odklízela. chlapci tam ostali, ale pak přišli za námi... nakonec se šlo tedy balit.. no chlapci usli a my se simí jsme kecaly na molu a koukaly na človíčky... a chvílema kecaly... Popravdě tímto dnem se mi nějak nechce se zaobírat... prostě jsme zabalili, šli se odhlásit... Luciš se nasral, já ještě víc.. nasraně jsem zbalila celej stan a měla nehoráznou chuť odjet... fakt jsem takhle vytočená ještě nebyla... řekla jsem si, že pokud někdo do devíti nepřijde, tak jdu na vlak.. do devíti nevim jestli jsem se trefila.. ale je to fuk.. nakonec jsem tam ostala.. lehce pomohla s jejich stanem a mohlo se jít. Ondra na nás čekal před bránou.. no čekal.. prostě tam pak přišel... Šli jsme k němu na zahradu... tedy nejprve domu pro nějaké věci, ale pak na zahrádku. No jako tahat ty věci do kopce.. haluuuuz docela xD díky bohu jsme tam došli. normálně takový vedro... v deset hodin nebo v jedenáct večer sem strašila v tričku na zahradě.. nehorázný vedro... a začalo se opět fotit... já jsem si ukradla několiko třešní, byly výborně *mlask*. Ukázka nočního Chomutova ve mě nechala neskutečně užasny obraz... škoda, že to proste nejde vyfotit... pač to byla fakt dokonalost... nezapomenu na ten pohled.. ne a ne a ne... byl ohýnek od kterého bylo dokonalé teplo... uvařený čajík a upečený chleba s upečenou klobásou... krasavec nejvíc prostě... mňam xD no ránko se začalo rozednívat a my se šli povídat na probouzející se město... taky neskutečný pohled... tentokrát tedy zachycený... ale špatně =( nu nevadí... pak se šlo chrupčit.. spala jsem mezi Mamutkem a Ondrou... ti dva experti mě lochtali, že sem cela všecko odkopala... no se nemůžou divit xD vtipně pánové ale nu...

Den šestá, 12.7.2008:

aneb nesnáším loučení. doopravdy nesnášim... probuzení bylo rychlé, takže všecko rychlo sklidit a běželo se na busový nádraží. jak řekl Lucíš, hodila jsem svuj xicht a šla.. teda spíše jsem se courala, protože se to fakt nedalo... všecko mě táhlo k zemi... po rozloučení se se Simí následoval pochod kamsi ke knihovně(??), kde jsme s Lucím čekali na Mamutka až doprovodí Kubíka na stop... Pak jsme šli k Mamutkovi domu... tam je opravdový domov... úžasná atmosféra.. úžasná maminka... doopravdicky... fakt dokonalost... koukli jsme na pár fotek, nasnídali se =)) ještě jednou moc děkujuuu, fakt se mi odtamtud nechtělo... zvlášť při pomyšlení, že musim dom... a nebyla jsem sama, komu se nechtělo... Mamutek nás šel doprovodit na nádraží... já hodila zas ten svuj obličej, který se už nějak moc nezměnil.. možno ještě zhoršil... =( chjoch... prostě Chomutov je srdcová záležitost.. dokonalost a úžas... na nádraží jsem se modlila aby ten vlak měl zpoždění... neměl.. jako naschvál =( nastoupili jsme.. naposledy zamávali... a zmizeli... v obličeji nechuť se vrátit do Teplic... ale v srdíčku teplo od krásných vzpomínek... doopravdy...

Nu a jsme všichni doma... každý sám, ale přitom všichni spolu... jsme spojeni vzpománkami, myšlenkami a vším, co jsme spolu během těch pár dní prožili... byla to krásná "reality show"... ne.. byl to krasnej život... a já budu moc ráda, když tyto človíčky zase potkám...nebudu to sem vypisovat úplně doslova... protože vy víte, koho bych zase brzy ráda viděla... a můžeme jen a jen doufat, že se nám to, co nejdříve splní... Doufám, že se vám toto shrnutí líbilo... fotky dodám později až nebudu tak unavená =))

P.S: mám Vás moc ráda človíčkové moji praštění a jsem neskutečně ráda, že jsem vás poznala... Všichni jsme měli aspoň jednou pocit, že bychom nejradši někoho zastřelili či jinak zabili, patři to hold k tomu životu, ale díky bohu je vše už okey a nám bude zase krásně... Alespoň při vzpomínkách na tento necelý týden....